Archiv pro štítek: fotograf

Příběh fotky: č. 3: Pořád je za mnou!

Od rána jsem se snoubenci a fotím přípravy. Před odjezdem ještě nafotím, jak Terezka mává přihlížejícím sousedům a nasedá do veteránu Opel Kapitan.

Říkal jsem si, že během toho přesunu z vesnice až do krásného poutního kostela na obřad, budu mít čas ostatním ujet a být na místě první.

Potřebuji tam někde zaparkovat a nahodit na sebe vybavení. Vždyť přesun na místo zabere 35 minut, takže v pohodě.

Už si nepamatuji, co to auto má za motor, ale můj Ford Mondeo se stopatnácti koňmi mu nestačil. Jel jsem – co mi pedál a pravidla silničního provozu stačily – a stejně se mě ten bílý Opel pořád držel, celou cestu! A to jsem jel narozdíl od něj nalehko a sám.

Až jsem dorazil do krásných Křtin, podařilo se mi skvěle zaparkovat a vše svižně připravit.

Akorát jsem stihl zachytit Martina, jak přichází první s maminkou do kostela. 🙂

Příběh fotky č. 1: A přece tančí!

 

Ženich Viktor: „A ať Vás ani nenapadne, že bychom třeba měli tančit.“ Tak nějak zněla má slova při zakončení projevu u svatebního stolu. Nechtěli jsme si svatbu kazit tím, co lidé nazývají tancem, protože nám to moc nejde a nebaví nás to.

Jenže potom nás naši milí svatebčané nahnali na stůl a nám nezbylo než se činit. Tancovalo se až do rána a my našim svatebčanům tuto podlost nikdy nezapomeneme.

Lepší svatbu jsme si totiž nemohli přát.

Já moc děkuji Viktorovi, že tento příběh napsal a podělil se o něj.

Na Svatbu Denisky a Viktora se můžete podívat zde: Deniska a Viktor

Hodinu před západem slunce? Proč?

Proč novomanžele fotím hodinu před západem slunce? Ač se to tak na první pohled nemusí zdát, výslednou fotografii nejvíc ovlivňuje světlo.

Proto vždycky den před svatbou myslím na to, aby bylo slunce pod mrakem, protože silný slunečný svit vytvoří lidem v tvářích hluboké stíny. Takto kontrastní fotky pak působí velmi dramaticky, a to je na svatbách potřeba jen výjimečně.

Ideální naopak je, když je slunce alespoň částečně skryto za mraky, které přicházející světlo změkčí. Díky tomu je potom na fotkách vidět na každého stejně, vyhneme se tak ostrým stínům. Nikdo se nemračí, nikdo si obličej nemusí stínit rukou – všichni jsou přirození a brečí, smějí se a objímají.

To by nebyl fotograf, aby neměl zvláštní požadavky – hodinu před západem slunce náhle mění názor a modlí se, aby mraky zmizely! Proč? Hlavně proto, že slunce už večer nemá takovou sílu, je nízko nad obzorem a má barvu do oranžova – to je to pravé světlo, které vytváří romantickou náladu.
Pokud nelze fotit před západem slunce, nic tak hrozného se nestane, novomanželé ale budou mít místo krásných fotek jen pěkné.