V létě 2021 mi volala anglicky mluvící žena a domluvili jsme se na předsvatebním focení. Vybral jsem tady v Brně procházku na Špilberk hodinu před západem slunce. 

Stane se občas, že přijedou klienti na focení o 10min později, ale tady mi slečna po 15min napsala, že se jí opozdila vizážistka a bude mít zpoždění. Zároveň ještě navigovala snoubence po telefonu na smluvené místo.

Po 45min minutách jsme si zavolali a já jsem řekl, že focení musím zrušit, protože už byla skoro tma. Slečna mě ale přesvědčila, ať nic neruším, že chtějí fotky, ať už budou jakékoliv.

Začal jsem být opravdu nervózní. Stmívá se a já za 10min ani neuvidím, koho vlastně budu fotit. Co tady budeme společně dělat? Zapalovat prskavky?

S 50-ti minutovým zpožděním přijel taxík a z něj vystoupil krásný jihoafrický pár! Hned se mi omlouvali, ale byli vysmátí a veselí.

První fotku jsem udělal přesně o hodinu později než byl náš smluvený čas. 

Chodil jsem okolo snoubenců a hledal to nejlichotivější světlo, které se do nich opře pokaždé právě ve chvíli, kdy šli okolo některé z oranžově svítících pouličních lamp.

Většinou se musím s klienty seznámit, pokecat a trochu se na sebe naladit, aby z nich opadl stud a nervozita. Tito snoubenci mě překvapili svojí otevřeností a opravdovostí. 

Působili jako kdyby se do sebe zamilovali právě dnes! 

Smáli se, objímali, líbali, povídali si a já jim stihl vysvětlit jen to, že půjdu kousek před nimi a ať se chovají, jako kdybych tam nebyl.

Díky jejich opravdové radosti, veselé náladě a lásce jsou tyto fotky jedinečné.

Po 11-ti letech jsem zažil při focení další novou zkušenost. Všechno dobře dopadlo a já se těším na další takový zamilovaný pár, třeba pro změnu ve dne.

Okénko pro fotografy:

Citlivost snímače mých foťáků se pohybovala na maximální hranici koukatelnosti (ISO 3200) a já musel často hodně podexponovat, abych si udržel rychlost závěrky na 1/125s. Místy byla taková tma, že mi foťák nabídl 1/50s a i takové fotky jsem předal, protože mé fujiny mají stabilizátor na snímači.