Od rána jsem se snoubenci a fotím přípravy. Před odjezdem ještě nafotím, jak Terezka mává přihlížejícím sousedům a nasedá do veteránu Opel Kapitan.
Říkal jsem si, že během toho přesunu z vesnice až do krásného poutního kostela na obřad, budu mít čas ostatním ujet a být na místě první.
Potřebuji tam někde zaparkovat a nahodit na sebe vybavení. Vždyť přesun na místo zabere 35 minut, takže v pohodě.
Už si nepamatuji, co to auto má za motor, ale můj Ford Mondeo se stopatnácti koňmi mu nestačil. Jel jsem – co mi pedál a pravidla silničního provozu stačily – a stejně se mě ten bílý Opel pořád držel, celou cestu! A to jsem jel narozdíl od něj nalehko a sám.
Až jsem dorazil do krásných Křtin, podařilo se mi skvěle zaparkovat a vše svižně připravit.
Akorát jsem stihl zachytit Martina, jak přichází první s maminkou do kostela. 🙂
