Blog

Noční snoubenci

V létě 2021 mi volala anglicky mluvící žena a domluvili jsme se na předsvatebním focení. Vybral jsem tady v Brně procházku na Špilberk hodinu před západem slunce. 

Stane se občas, že přijedou klienti na focení o 10min později, ale tady mi slečna po 15min napsala, že se jí opozdila vizážistka a bude mít zpoždění. Zároveň ještě navigovala snoubence po telefonu na smluvené místo.

Po 45min minutách jsme si zavolali a já jsem řekl, že focení musím zrušit, protože už byla skoro tma. Slečna mě ale přesvědčila, ať nic neruším, že chtějí fotky, ať už budou jakékoliv.

Začal jsem být opravdu nervózní. Stmívá se a já za 10min ani neuvidím, koho vlastně budu fotit. Co tady budeme společně dělat? Zapalovat prskavky?

S 50-ti minutovým zpožděním přijel taxík a z něj vystoupil krásný jihoafrický pár! Hned se mi omlouvali, ale byli vysmátí a veselí.

První fotku jsem udělal přesně o hodinu později než byl náš smluvený čas. 

Chodil jsem okolo snoubenců a hledal to nejlichotivější světlo, které se do nich opře pokaždé právě ve chvíli, kdy šli okolo některé z oranžově svítících pouličních lamp.

Většinou se musím s klienty seznámit, pokecat a trochu se na sebe naladit, aby z nich opadl stud a nervozita. Tito snoubenci mě překvapili svojí otevřeností a opravdovostí. 

Působili jako kdyby se do sebe zamilovali právě dnes! 

Smáli se, objímali, líbali, povídali si a já jim stihl vysvětlit jen to, že půjdu kousek před nimi a ať se chovají, jako kdybych tam nebyl.

Díky jejich opravdové radosti, veselé náladě a lásce jsou tyto fotky jedinečné.

Po 11-ti letech jsem zažil při focení další novou zkušenost. Všechno dobře dopadlo a já se těším na další takový zamilovaný pár, třeba pro změnu ve dne.

Okénko pro fotografy:

Citlivost snímače mých foťáků se pohybovala na maximální hranici koukatelnosti (ISO 3200) a já musel často hodně podexponovat, abych si udržel rychlost závěrky na 1/125s. Místy byla taková tma, že mi foťák nabídl 1/50s a i takové fotky jsem předal, protože mé fujiny mají stabilizátor na snímači. 

 

Jak vybrat svatebního fotografa?

Chcete být chytřejší při výběru svatebního fotografa? Vytvořil jsem pro vás přehled aspektů, podle kterých vybírám svatebního fotografa já pro své známé, když mám zrovna obsazeno. 🙂

 

Svatba doma na zahradě? Proč ne?!

Jak vypadá svatba doma na zahradě?


Jakub a Kristýna koupili dům, který celý vlastnoručně zrekonstruovali a ještě část přistavěli.


Chtěli se vzít na jednom místě a nikam nepřejíždet. Tak proč neuzavřít sňatek doma?


4 dny před svatbou ženich Jakub dokončil dvůr do finální podoby a velkou výhodou bylo, že všechny věci, které ve svatební den potřebovali, si mohli přivést kdykoli. Jsou tu přece jen doma.


Catering jim zajistili známí, výzdobu si připravili sami, ale jinak vše probíhalo jako na ostatních svatbách.


Navíc kněz Martin při obřadu požehnal jejich domu.


Slavnostní atmosféra namíchaná s tou domací byla pro novomanžele pravou kombinací.


„Odpadlo nám spoustu nákladů. Peníze, které jsme ušetřili za pronájem svatebního místa jsme investovali do zvelebení dvorku.“ říkají novomanželé.

 

 

Jednodenní práce svatebního fotografa?

 

Zákulisní pohled na službu svatebního focení: „Jednodenní práce?“ aneb to co vidíš, je jen špička ledovce.

Začněme tedy od základů. Co budeme potřebovat? ?‍♀️
Ještě před samotnou svatbou spolkne spoustu ČASU:

?? Předsvatební schůzka se snoubenci.
? Připravená smlouva.
⌚️ Časový plán svatebního dne.
? Kontrola a příprava vybavení.
? Prohlídka lokalit svatby.
? Příprava oblečení (košile, oblek, čistírna).

Co je zjevné, že budeme potřebovat?: ?

?? Dva (polo)profesionální fotoaparáty (aparáty potřebuje vždycky dva, aby byl alespoň jeden záložní).
??? Několik objektivů, pro různé úhly záběru.
⚡️⚡️ Systémový blesk nebo blesky.
?? ?? Rychlé pamětové karty (rychlé = drahé),
? Počítač (výkonný, který otevře fotku o 25-50 MBajtech).
? Náhradní baterie, stojany na blesky, odrazky…

A pak? Po návratu z focení svatby potřebujeme??

? 15 až 30 hodin zpracování nafoceného materiálu.
?Kalibrovaný grafický monitor.
⬛️ Grafický tablet.
?? Zálohovací zařízení (NAS server).
? Aktuální software k úpravě fotek Lightroom, Photoshop… (placený)

? A když teď máme všechno vybavení a zařízení, musíme také věnovat čas tomu, jak se tyto věci používají. Spoustu času.

? Školení, workshopy.
? Knihy a e-learningy.
? Manuály, zkoušení, testování.
?Aplikování nově získaných dovedností do dalších focení.

Toto všechno přinese zkušenosti:

? Lepší fotografie
?‍♂️ Osobitý styl
? Schopnost udržet se na trhu

A teď už můžu fotit jednu svatbu za druhou?
Ne? Jakto? Co ještě zbývá??

Spousta neviditelných věcí, které jsou pro svatební fotografy hodně viditelné!

? Marketing, ? účetnictví, ? pojištění, ? tvorba a chod webové stránky, ? facebook příspěvky, § daně, ? provoz auta, ? reklama.

Ale když to celé zhrnu, tak všechny tyto věci nejsou to, za co platíte. Jediná věc za kterou platíte, je jistota kvalitního a uměleckého zachycení vašich vzpomínek na celý život.

 

Zdroj: www.francescospighi.com

 

 

Příběh fotky: č. 3: Pořád je za mnou!

Od rána jsem se snoubenci a fotím přípravy. Před odjezdem ještě nafotím, jak Terezka mává přihlížejícím sousedům a nasedá do veteránu Opel Kapitan.

Říkal jsem si, že během toho přesunu z vesnice až do krásného poutního kostela na obřad, budu mít čas ostatním ujet a být na místě první.

Potřebuji tam někde zaparkovat a nahodit na sebe vybavení. Vždyť přesun na místo zabere 35 minut, takže v pohodě.

Už si nepamatuji, co to auto má za motor, ale můj Ford Mondeo se stopatnácti koňmi mu nestačil. Jel jsem – co mi pedál a pravidla silničního provozu stačily – a stejně se mě ten bílý Opel pořád držel, celou cestu! A to jsem jel narozdíl od něj nalehko a sám.

Až jsem dorazil do krásných Křtin, podařilo se mi skvěle zaparkovat a vše svižně připravit.

Akorát jsem stihl zachytit Martina, jak přichází první s maminkou do kostela. 🙂

 

Co když celý svatební den prší?!

Už přestávám říkat snoubencům: „Když fotím já, tak neprší!“, protože se občas najde den, kdy přitáhnou ty líný, černý mraky a vylijí se zrovna nad hlavy svatebčanů a tu mojí.

Když přijde přeháňka, tak je to docela zábava, ale když je předpověď srážek na celý den, je to pro fotografa mrzuté.

Svatbáčci Monika a Tomáš mě ale přesvědčili, že nic není ztraceno, a nenechali si vytrvalým deštěm zkazit náladu.

Na fotkách to bylo znát a já byl překvapený, že i přes propršený den máme další skvosty do portfolia. 🙂

A tak, pokud vám můžu poradit, zůstaňte v pohodě i přes nepřízeň počasí. Fotkám totiž nakonec vždycky nejvíc sluší vaše úsměvy.

Pokud budete mít svatbu na nějakém svatebním místě, kde běžně svatby probíhají, tak se vůbec nemusíte obávat. Vždy jsou tam na propršený den připraveni.

Obřad se odehrával pod velkou pergolou a stejně tak hostina. Párty potom ve velkém dvoumístném stanu protančili všichni i novomanželé. 🙂

Svatba se odehrála na Kadlcově mlýně v Brně.

 

Příběh fotky č. 2: Začalo to kyticí v puse.

Začalo to kyticí v puse,

když jsem v roce 2016 v červnu fotil svatbu Martinovi a Šárce v Tasovicích u Znojma, pomáhal mi při novomanželském focení milý pár. Byla s nimi opravdu sranda a když jsem vyfotil Tomáše s kytkou v puse hned mě napadlo, že bych fotku mohl nabídnout nějakému veganskému časopisu! 😀

Nijak jsem si nevěřil, že bych se s nimi mohl ještě potkat, ale 4 měsíce později si mě objednali na těhotenské focení. Zjistil jsem, že jsou opravdu vyjímeční a hlavně na stejné vlně jako já.:)

Focení bylo skvělé a to jsem neměl ani ponětí kolik toho spolu ještě zažijeme!

V květnu 2017 focení s již narozenou Eliškou.

A v červnu 2018 svatba!

V lednu 2019 další těhotenské focení a příběh pokračuje….

A poslední focení bylo v říjnu 2019. To už jsou Kostovčíkovi čtyři. 🙂

Svatební kytice z úvodní fotky tohoto článku byla vázana v Květinové studio Ivo Chladil. O to krásnější je, když pan majitel bydlí ve Znojmě na ulici Květinová. 🙂

Na fotky ze svatby Katky a Tomáše se můžete podívat taky. 🙂

 

Příběh fotky č. 1: A přece tančí!

 

Ženich Viktor: „A ať Vás ani nenapadne, že bychom třeba měli tančit.“ Tak nějak zněla má slova při zakončení projevu u svatebního stolu. Nechtěli jsme si svatbu kazit tím, co lidé nazývají tancem, protože nám to moc nejde a nebaví nás to.

Jenže potom nás naši milí svatebčané nahnali na stůl a nám nezbylo než se činit. Tancovalo se až do rána a my našim svatebčanům tuto podlost nikdy nezapomeneme.

Lepší svatbu jsme si totiž nemohli přát.

Já moc děkuji Viktorovi, že tento příběh napsal a podělil se o něj.

Na Svatbu Denisky a Viktora se můžete podívat zde: Deniska a Viktor

 

Hodinu před západem slunce? Proč?

Proč novomanžele fotím hodinu před západem slunce? Ač se to tak na první pohled nemusí zdát, výslednou fotografii nejvíc ovlivňuje světlo.

Proto vždycky den před svatbou myslím na to, aby bylo slunce pod mrakem, protože silný slunečný svit vytvoří lidem v tvářích hluboké stíny. Takto kontrastní fotky pak působí velmi dramaticky, a to je na svatbách potřeba jen výjimečně.

Ideální naopak je, když je slunce alespoň částečně skryto za mraky, které přicházející světlo změkčí. Díky tomu je potom na fotkách vidět na každého stejně, vyhneme se tak ostrým stínům. Nikdo se nemračí, nikdo si obličej nemusí stínit rukou – všichni jsou přirození a brečí, smějí se a objímají.

To by nebyl fotograf, aby neměl zvláštní požadavky – hodinu před západem slunce náhle mění názor a modlí se, aby mraky zmizely! Proč? Hlavně proto, že slunce už večer nemá takovou sílu, je nízko nad obzorem a má barvu do oranžova – to je to pravé světlo, které vytváří romantickou náladu.
Pokud nelze fotit před západem slunce, nic tak hrozného se nestane, novomanželé ale budou mít místo krásných fotek jen pěkné.

 

 

Rozhovor pro server MyWed.com

Rozhorovor se svatebním fotografem Martinem Indruchem pro MyWed.com

 

Jste fotogeničtí?
—Ne. Jen trochu z jednoho nebo dvou úhlů.
Jak jste se dostali k svatební focení?
—Přes focení krajin a interiérů. Až asi po dvou letech mě začlo zajímat focení lidí a pak i dokumentování nějakých akcí.
Jaké jsou podle vás nedůležitější součásti dobré fotografie?
—Příběh, správný úhel, kompozice, expozice a správná postprodukce s vlastním rukopisem.
Cestujete rád?
—Cestuju moc rád. Líbí se mi poznávat nové místa a lidi.
Co máte nejredši na vaší profesi?
—Možnost být kreativní a dělat si věci po svém.
Co se vám líbí nejméně na vaší profesi?
—Účetnictví.
Jaká bude budoucnost svatebního focení?
—Všechno budou fotit naprogramovaní droni!
Co je zvláštní na svatením focení?
—Být součástí svatby jako všichni svatebčané, ale přitom ji vidět úplně jinýma očima a ostatní to nepoznají.
Jak zvládáte kritiku?
—Snažím se z ní poučit, jak přesvědčit druhou stranu, že nemá pravdu. 😀 Samozřejmě, že nad ní přemýšlím, ale málokdy je konstruktivní.
Jsou nějaké trendy v oblasti svatebního focení?
—Trend vnímám jako něco, co se často mění, ale u svatební fotografie se mění jen to, jak fotky upravujeme.
Jinak každý fotograf má svůj styl, který piluje jak v postprodukci, tak při práci přímo při focení a komponování.
Takže trendy jsou podle mě jen tyto v postrodukci. Zašedlá černá, tónování, přidání vinětace.
Jaké by mělo být kritérium pro nevěstu a ženicha při výběru svatebního fotografa?
—Musí se na první pohled zamilovat do jeho práce.
Co není dovoleno při focení?
—Ono je snad něco co není dovoleno? 😀
Jaké věci, které svatební fotograf může zachytit, lidé většinou nevidí?
—Nejsou to jen věci, protože ono totiž hodně záleží na tom odkud se díváme a často taky jakým ohniskem.
Jsou to emotivní pohledy na danou scénu.
Co ovlivňuje hodnotu fotografie? Jaké jsou její prvky?
—Hodnotu? Budu se opakovat: Příběh, správný úhel, kompozice, expozice a správná postprodukce.
Kdo může být podle vás symbolem 21. století?
—Láska, protože zažíváme nejdelší období bez světové války a doufám, že to tak i zůstane.
Co chcete fotit?
—Emoce, lásku a lidi.
Máte nějaké profesní tabu?
—Co je to tabu? 😀
Věříte, že focením replikujete duši člověka?
—Tak nad tím jsem nikdy nepřemýšlel a nevěřím tomu.
S kým byste chtěli fotit?
—Se svojí ženou, ale ta má jiné životní poslání. 🙂
Čeho se bojíte a proč?
—Bojím se, že mě někde nechá auto, když pojedu na svatbu. To bych nepřežil, kdyby začala svatba beze mě.
Jaký byl nejpůsobivější okamžik ve vašem životě?
—Když jsem se narodil! Tolik světla jsem v životě neviděl! 😀 A pak taky o mnho let později ten okamžik,
kdy jsem se rozhodl proč jsem se narodil.
Pokud byste byli animovaná, literární nebo filmová postava, kdo byste byli a proč?
—Asi oslík ze shreka, ten se taky vždycky všude vetře.
Kdo vás inspiruje ve vašem životě a proč?
—Richard Bach a jeho umělecký pohled na svět a fungování vesmíru.
Jak byste definovali úspěch? Jak ho měříte?
—Úspěch je postupná realizace hodnotného snu a měří se mírou šťastných lidí.
Byli byste raději oblíbení nebo respektovaní?
—Respekt nadevše.
Jaká je největší chyba, kterou jste kdy v práci udělali?
—Že jsem dělal to co nechci.
Když cestujete, co si berete s sebou a proč?
—To se pořád mění, ale nejčastěji sebou beru co nejméňe osobních věcí a co nejvíc objektivů,
protože co kdybych měl najednou nějaký nápad na fotku?
Existuje něco, co byste si byli raději nekoupili z vašich pomůcek, které vlastníte? A proč?
—Baterky! Nejraději bych byl, kdyby všechno fungovalo bez baterek. Neustálé hlídání si nabitosti všech akumulátorů mě štve.
Jak se vzděláváte, abyste pořidili lepší fotografie?
—Jezdím na setkání fotografů, sleduju tutoriály jiných fotografů a čtu články.
Čí práce vás ovlivnila nejvíce jako svatebního fotografa?
—Práce Zdeňka Dvořáka.
Jedna věc, kterou byste si přáli vědět, když jste začínali s focením?
—Že nejnaučnější je fotit na pevné objektivy.
Co byste rádi řekli skrze vaše fotografie?
—Rád předávám romantičnost, empatii a humor.
Co vás motivuje v dalším focení?
—Každá fotka, kterou vyfotím.
Měli vaši rodiče být méně nebo více přísní?
—Měli na mě být přísní, tak jak na mě byli přísní.
Pokud byste se mohli vrátit v čase, co byste udělali jinak?
—Stýkal bych se s lidmi, kteří jsou chytřejší ne já.
Co o životě na ostatních planetách?
—Jo, občas si píšem. 😀
Kdo jsou vaši hrdinové?
—Lidé co dělají sami na sebe, to co je baví i přes vidinu malého výdělku.
Pro koho nemáte žádný respekt?
—Pro zloděje.
Co děláte ve svém volném čase?
—Šířím mé dobré jméno, hraju na kytaru a páchám dobré skutky.
Jakou vaši tvář nikdy neuvidí veřejnost?
—Agresivní, protože nejsem.
Kdy jste zcela spokojeni s vaší prací?
—Když ve mě ta fotka vzbudzuje ten pocit.
Věříte v tradiční role mužů a žen?
—Ne. Všichni jsme si rovni, jen máme každý jiné vybavení.
Získáváte snadno nové přátele?
—Ano, někdy je mi to až nepříjemné. 😀
Kde byste rádi žili?
—Ve šťasném domově.
Co je ta nejhloupější věc, na kterou jste kdy přistoupili?
—Takové věci můj mozek maže, ale z toho co si vzpomínám, tak asi to, že zkusím fotit pohřeb.
Existuje život po svatbě?
—Věřím, že ano a že je ještě krásnější než ten před svatbou.
Máte oblíbený vtip? Povězte nám ho.
—Jak se anglicky řekne ,,Kde se vzala, tu se vzala?“
,,Where she married herself, here she married herself.
Máte rádi psy a kočky?
—Mám rád všechny zvířata.
Koho nebo co nenávidíte?
—Nenávidím lidi, co nenávidí lidi.
Děláte pouze svatební fotografie?
—Svatby fotím nejraději, ale fotím i oslavy, portréty a interiérovou fotku.
Nejlepší věc v životě je:
—Síla myšlenky.
Nejotravnější věc v životě je:
—Hledání.
Existuje něco, co byste chtěli změnit?
—Kritický pohled na svět jiných lidí.
Co byste chtěli změnit na sobě?
—Zlepšit se v výřečnosti.
Co byste chtěli změnit ve světě?
—Nenávist.
Máte nějaké tipy pro začánající svatební fotografy?
—Otevřete své fotografické oko pomocí projektu Week Of Life.
Kdyby přišli na naši planetu mimozemšťané a vy byste byli první osobou, se kterou se potkají, co byste jim řekli?
—Bradu vejš a nemrkat!
Pokud byste měli natočit film, jakého žánru by byl?
—Parodie.
Zítra půjdu a udělám…
—si selfie! Vážně! Slibuju!